První odkaz, který pravděpodobně popisuje mramorování a pochází z roku 986 n. l., byl nalezen v díle učence Su Yijian (蘇易簡) nazvaném Wen Fang Si Pu (文房四谱) neboli „Čtyři studijní podklady učně“. Tato studie obsahuje informaci o inkoustu, inkoustovém kamení, štětcích a papíru používaném v Číně. Text zmiňuje ozdobné papíry označované jako 流沙箋, což znamená „tekoucí pískový dopisní papír“, které byly zhotoveny v dnešním regionu Sichuan. Jeden typ papíru byl tvořen přetažením papíru přes zkvašenou moučnou pastu smíchanou s různými barvami, což vytvořilo nahodilý nepravidelný design. Pro další typ papíru byla použita pasta z medu a lusků svatojánského chleba  smíchaných s krotonovým olejem a zředěná vodou. Pravděpodobně byla použita černá i barevná tuš. K rozptýlení barev sloužil zázvor ve formě oleje nebo extraktu. Inkoust byl nanášen kartáčem na vlasy klepáním. Většinou se kresba přenášená na papír podobala postavám, mrakům nebo létajícím ptákům. Ukázky papírů ale nebyly dosud v Číně nalezeny a zbývá mnoho věcí ověřit.